Tapisérie z Bayeux
PG2B a tapisérie z Bayeux (12.4. 2011)
Hned na vernisáži mě napadne, že tohle by měli ti naši mladí vidět. Takže se domluvíme a v určeném dni a čase se sejdeme s Břeclavskou skupinou na brněnském nádraží, studenti dorazí v téměř plném počtu, až na jednoho, bohužel, v doprovodu pana Mgr. Šimka, jejich patrona přes dějiny výtvarné kultury.
A protože je toto mé setkání v Brně s touto formací první, hned si ujasníme, kde jsme a co chceme. Stojíme mimo historické centrum města na místě středověkého židovského hřbitova a do centra vstoupíme místem, kde stávala jedna z pěti bran původního opevnění, tzv. židovská. Čili se ocitáme na začátku Masarykovy ulice, kde si ukážeme reliéf původní brány nad vchodem do bývalého obchodu u Lamploty, ale ať mě pámbu netrestá, je tam teď cosi jiného, a já nevím, jestli je to mekáč nebo která věc.
Ubíráme se Masaryčkou směrem nahoru, ukážeme si několik staveb, zejména Eislerův dům, kde nyní sídlí Adidas. Studenti se dovědí, že tento architekt (Otto Eisler),židovského původu, má na svědomí mimo jiné i realizaci vily Tugendhat v Černých Polích podle projektu L. Miese van der Rohe nebo dodnes funkční funkcionalistickou synagogu na Skořepce. Zabočíme na Zelný trh, spatříme starý Špalíček, dům pánů z Fanalu, kde dnes sídlí divadlo Husa na provázku, Ditrichštejnský palác, projdeme Radnickou ulicí a ocitneme se před věží s průchodem a atributy Brna - brněnským krokodýlem (drakem) a Birkovým kolem, které, chudák, dokutálel v rekordním čase až z Lednice. Míjíme nový Špalíček, nemohu se vyvarovat poznámky, že budova patří k nejméně šťastným ve městě, možná snad, kdyby stála úplně jinde vše by vypadalo jinak. Zakrátko stojíme na náměstí Svobody. Zabrousíme do domu pánů z Lipé (pův. Schwarzův dům), prohlédneme si donebevolající rekonstrukci vnitřního traktu, připomeneme si jednoho z nejznámějších majitelů (de Souches) a jdeme do kostela sv. Jakuba, kde je Ratuit pochován v kryptě projektované Bohuslavem Fuchsem.
Pak už zamíříme na Špilberk, kde jsme očekáváni, na výstavu TAPISÉRIE Z BAYEUX.
Jedná se o repliku historické památky 60.-70. let 11. století a zobrazuje příběh dobytí Anglie normanským vévodou Vilémem dobyvatelem a bitvu u Hastingsu v roce 1066.
Vžité označení "tapisérie" není zcela na místě, neboť originál není tkaný koberec, ale výšivka vlněnými nitěmi na pruzích lněného světlého plátna, skládá se z osmi kusů, které jsou sešity do jednoho pásu o výšce 50 cm a délce 73,4 m. Závěrečná část koberce se nedochovala, předpokládaná délka scházejícího kusu by byla asi 1,5-3 m. Na koberci je zobrazeno asi 70 scén a epizod s identifikujícími nápisy umístěnými v hlavním poli lemovaném nahoře i dole bordurami.
Originál díla je vystaven v Bayeux v Normandii. Představená verze je unikátní replikou olomoucké textilní výtvarnice Věry Míčkové a je vytvořena technikou skutečně tkaného gobelínu v letech 2004-2007.Zvláštností je, že scházející část koberce si paní Míčková sama domyslela a utkala. Na osmi pásech je zobrazeno 623 lidí, 55 psů, 202 koní, 41 lodí, 49 stromů, více než 500 mytických stvoření-draků, ptáků a na 2000 latinských slov. Replika byla poprve vystavena v Olomouci, poté v Praze a nyní ji můžeme obdivovat na brněnském hradě.
K prohlídce hradu obvykle patří něco málo navíc a to je výstup do patra novogotické kaple, kde nás náš průvodce, pan Ivo Gryc, informuje o původní dispozici přemyslovského sídla.
Mimochodem, dnešním datem si svět připomíná let prvního člověka do vesmíru, takže se jen tak mimoděk staneme svědky happeningu pořádaném Hadivadlem u "orloje" na Svoboďáku.
12. 4. 2011 Brno
Eda Cupák